Vychutnej si tuto zahradu všemi smysly, jako bys měl(a) všechen čas, co jej na světě je, jen k tomu, aby ses kochal(a) touto oázou.
Sedíš uprostřed skvostní, svěží zelené zahrady. Tato zahrada je plná nejnádhernějších květin, které si jen umíš představit. Kolem tebe je jen ticho a klid.
Jak se tak rozhlížíš kolem sebe, povšimneš si, že uprostřed této kouzelné zahrady stojí vysoký červený maják, vysoký přes šest poschodí.
Naráz je ticho přerušeno hlasitým zavrzáním dveří, kterí se otevřou ve spodním patře majáku. Ven se vyškobrtá dvoumetrový, dvousetikilový japonský zápasník sumo a jakoby nic odkráčí do zahrady.
Zápasník sumo se sune zahradou, až příjde ke zlatým stopkám, které tam někdo před pár lety zanechal. Uklouzne na nich a s velkým žuchnutím se svalí na zem, upadne do bezvědomí a leží bez jediného pohybu a zvuku. A když už si říkáž, že musí být po něm, najednou se probudí, možná poté co ucítí vůní žlutých růží, které kvetou nedaleko, vyskočí na nohy, jako by byl znovu plný energie, a podívá se intuitivně doleva. A to, co uvidí, jej doslova uzemní. Na samotném konci zahrady, mezi keři, se vine dlouhá stezka, pokrytá miliony zářících diamantů. Něco mu napoví, aby se po té ztezce vydal, a tak to taky udělá. A stezka jej zavede na cestu nekonečné radosti a věčné blaženosti. (44, 45)